Obec Cotkytle se nachází na českomoravském pomezí, jemuž dominuje nedaleko ležící vrch Lázek (714 m n.m.).

V současnosti patří k obci další tři osady, Janoušov, Herbortice a Mezilesí, původně samostatné obce. Obec Janoušov byla s Cotkytlí spojena před rokem 1880 a v roce 1976 byly připojeny Herbortice a Mezilesí.

Cotkytle a Janoušov historicky patří k moravským obcím regionu, byly součástí zábřežského panství. Herbortice a Mezilesí se řadily k zemím českým. Dodnes je hranice mezi nimi patrná z názvu Hraničního potoka protékajícího katastrem obce.

První písemná zmínka o Cotkytli pochází z poloviny 14. století (1350, 1351) v souvislosti se vznikem litomyšlského biskupství, založeným roku 1344. Do jeho nově vzniklé diecéze byla tehdy předána i část území šumperského děkanátu, a mezi jinými místy i Cotkytle, kde je uváděn farní kostel Nanebevstoupení Páně.

V průběhu 16. století se Cotkytle rychle rozrůstala. Roku 1585 zde žilo 45 usedlých vesměs českých jmen. Podle popisu olomoucké diecéze žilo roku 1771 ve vsi 623 českých obyvatel, v první třetině 19. století jejich počet v Cotkytli i s Janoušovem byl více než dvanácti stovek.

 

O původu jména se spekuluje. Nejčastěji se uvádí, že obec byla založena německými kolonisty, a jméno Cotkytle je počeštěné německé jméno obce Zotkitt. Slovo Zottkittel (zottig – chlupatý, kittell – halena, kazajka) znamená mužský nebo ženský dlouhý šat (halenu či suknici) a jméno obce, dle této hypotézy, pochází z dob osidlování českého pohraničí německými osadníky, které pozval v době své vlády Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. Obec Cotkytle je v "horách", nadmořská výška je nad 600 mn.m., proto se osadníci oblékali do "chlupatých suknic".

S tímto výkladem však silně nesouhlasili naši předci. V kronice obce jsou vysloveny jiné teorie. Jednak je zdůrazněno, že obec měla vždy české osadníky, takže německé Zotkitt je pouze zkomolené české Cokytle, a Cotkytle je zase přepis německého pojmenování. Ještě v roce 1902 se „tvrdě“ bojovalo za název obce Cokytle, s tím, že jí tak nikdo jinak neřekne.

Pojmenování Cokytle je vysvětleno tak, že obec měla před věky velmi mnoho stromoví a tato byla v létě hezká „co kytka“, nebo že v okolí obce bylo mnoho stromů sok čili sokyt a od toho mnoho sokytlí = cokytlí. Na podporu této teorie se v kronice uvádí toto zdůvodnění: „sochor“ = „topor“ ze dřeva „sokového“. Nejpevnější sochory jsou ze dřeva jilmového a jilmů bylo v Cokytli velmi mnoho. Také je poukázáno na to, že na starém razítku měla obec kresbu (viz pečeť), která se dá interpretovat jako kytka či strom.

Druhá teorie, kterou naši předci v kronice obce rozvíjeli je, že název obce je odvozen z rodového jména Cokyta, kterému je pak přiřazena slovanská koncovka na výsledné Cokytle.

Z osobního jména Janouš či Janek pochází pravděpodobně i jméno osady Janoušov, která byla před rokem 1880 sloučena s Cotkytlí v jednu obec. První zmínka o vsi se dochovala z roku 1412, kdy je označována jako Jankov. V historických pramenech je o ní zmínka ještě v roce 1446, 1464 a1482 a po tomto roce zřejmě zanikla. Znovu se o ní dozvídáme až v 18. století, odkdy nesla název Janoušov, německy Johannesthal (na rozdíl od Janoušova-Janauschendorfu v sousedním šumperském okrese).

Také pojmenování obce Herbortice se odvozuje z osobního jména - "Herbort". Místní jméno Herbortsdorf je zcela charakteristické pro středověkou kolonizaci a vychází z osobního jména lokátora-zakladatele vsi. Úřední jméno bylo v roce 1854 stanoveno na Herbortice, v roce 1880 se změnilo na Herbotice a v roce 1923 se jméno obce nazpět změnilo na Herbortice.

V písemných pramenech se obec poprvé uvádí v listině krále Václava II. z roku 1304, jíž věnoval Lanškrounsko zbraslavským cisterciákům. Od svého založení až do 40. let 16. století byla součástí rozsáhlého lanšperského panství, později pak lanškrounského.

S platností od 1.1.1976 se Herbortice staly součástí obce Cotkytle.    

 

 

Základním kamenem vzniku pozdější osady Mezilesí byl vrchnostenský dvůr zvaný „Kořen“ („Na Kořeni“). Ten založil Vratislav z Pernštejna. Poprvé je uváděn roku 1588. O dvě stě let později byl tento dvůr rozparcelován a roku 1789 přidělen poddaným z okolních vesnic. Nově vzniklá ves byla pojmenována Laudon (podobně jako Koburk) po rakouském vojevůdci Ernstu Gideonovi Laudonovi (1717–1790), který se aktivně účastnil sedmileté války prusko-rakouské v letech 1756–1763 a který zde v roce 1758 se svým vojskem tábořil.

V roce 1950 bylo navrhováno, aby toto staré historické pojmenování bylo změněno na název "Lesná". Protože už takto bylo pojmenováno více míst, byl vybrán název  "Mezilesí".

Samostatná ves Laudon (Mezilesí) se stala od roku 1850 součástí Herbortic, v roce 1873 byla společná správa zrušena a Laudon se stal znovu samostatnou obcí. V roce 1960 proběhla správní a územní reforma a ta opět sloučila Mezilesí s Herborticemi. Spolu s nimi se pak od roku 1976 stává součástí Cotkytle.

Severně od vesnice je zachováno valové opevnění Švédské šance. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1637-1639, kdy švédové obléhali Lanškroun.