Kronika obce Cotkytle  1925-1980  

 

úvod, 1925 – 1928	Josef Šmejdíř
	řídící učitel v Cokytli; narodil se 1885 v Sloupnici u Litomyšle a 15. srpna 1921 se stal správcem školy v Cokytli /podrobněji viz Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 3/   poznámka: tento kronikář psal zásadně jméno obce jako Cokytle
1929 – 1947	Jarolím Šula
	hospodář v Cotkytli; narodil se 1895 v Cotkytli, kde vychodil III. tř. obec. školy /podrobněji viz Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 129/
1948 - 1949	Vratislav Jursa
1950	Rudolf Kesselgruber, Josef Osladil
1951 – 1953	Rudolf Kesselgruber
1954 - 1980	František Severin, Josef Osladil

Uprostřed 16. stoletírozšířilo se od české stany (Kunvald u Žamberka) učení českých bratří. Fara v Cokytli pozbyla fundací. Dřevěný kostel jenž stál na nynějším hřbitově a zasvěcen byl Na nebe vstoupení Páně, změnil se na českobratrskou modlitebnu. [...]

Ale po bitvě bělohorské kněží českobratrští byli vyhnáni, katolických pak nebylo a tak roku 1624 fara cokytelská byla zrušena. [...]Dle zprávy z roku 1633 bylo zařízení kostela uvnitř velmi nuzné a kostel od „kacířů“ pobořen.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str.30, úvod - před rokem 1925/

 

 

 

Roku 1672kostel byl opraven a opatřen novým zděným oltářem. Byl však stále bez paramentů mešních, jenž bylo nutno přivésti sebou na mši z Jedlí.

R. 1726 vystavěnbyl nákladem kn. Adama z Lichtenštejnu a pomoci obce a peněz kostelních 1016 zl. z pevné hmoty kostel nynější, 16 sáhů dlouhý a klenutý.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str.31, úvod - před rokem 1925/

 

 

 

Nový kostel zasvěcen jest světci protireformace Janu Nepomuckému.

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str.32, úvod - před rokem 1925/

 

 

 

14. května stavitel E. Wünsch ze Zábřeha počal svými dělníky pod vedením zedníka Glocara z Crhova opravovati omítku kostela. Oprava rozpočtena je asi na 18.000 Kč. Říční písek na maltu dovážen jest až z potoka heřmanského. Opravená omítka postříkána bude břízolitem tmavozelené barvy na způsob české měšťanské školy v Šilperku.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str.88, 1926/

 

 

 

Provádí se oprava omítky věže i kostela nákladem 29.000 Kč. Opravené omítky postříkány budou zelenohnědým břízolitem.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 119, 1927/

 

 

 

V místním kostele postaven byl nový oltář nákladem 24.000 Kč z milodarů zdejších a okolních katolíků.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 133, 1930/

 

Uprostřed 16. století rozšířilo se od české stany (Kunvald u Žamberka) učení českých bratří. Fara v Cokytli pozbyla fundací. Dřevěný kostel jenž stál na nynějším hřbitově a zasvěcen byl Na nebe vstoupení Páně, změnil se na českobratrskou modlitebnu. Z této doby zachovala se v Království u Rafaela Pecháčka česká bible Melantriška co vzácná památka na dobu bratrskou.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str.30, úvod - před rokem 1925/

Pojítkem mezi prvým kostelem a nynějším kostelem jest starobylý zvon. O jeho starobylosti svědčí nápis zvonu latinský v českém překladu jest toto: “Léta Páně 1656 dne 20. května uli byl tento zvon ku cti slavného Nanebevztoupení Krista Pána, ze hmoty jakéhosi prasklého zvonu tohoto kostela.“ Jest tedy rok 1656 rok přelití tohoto zvonu. Zvonina zvonu jest tedy mnohem staršího data. Praví se, že tento starobylý zvon pochází vlastně z klášterního kostela v Koruně u Tátenice, když byl kostel a klášter vypálen, za válek husických. Možné to jest, ale zápisů o tom není.

Tento zvon byl za první světové války ušetřen rekvisice, jako zvon starobylý. Za druhé světové války byl vzat Němci, dne 9.3.1942. Pro starobylost nebyl odvezen hned do říše s ostatními zvony – měl totiž značku C, ale déle než rok do dubna 1943 zůstal na nádražní rampě v Červené Vodě. Potom měl býti převezen do Lünen ve Westfalsku, ale dostal se na Maniny v Praze, odkud byl po skončení války v únoru 1946 farnímu kostelu vrácen.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 191-192, doplnění dějin Cotkytle/

 

 

 

Zvony brané v I. světové válce: váha 101 kg, 40 kga 20 kga obdrženo za ně 700,- K, jež byly upsány na válečnou půjčku. /Čili, že za ně nebylo nic./

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 197, doplnění dějin Cotkytle /

 

 

 

Dne 15. září 1974 byly slavnostně zavěšeny na věži kostela dva nové zvony, které vyrobila firma Laetitia Dytrychová v Brodku u Přerova. Zvony mají nahradit ty zvony, které byly za okupace sejmuty a použity k válečným účelům.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 330/

 

V roce 1923 z nařízení Min. nár. osvěty zřízena byla obecní knihovna.

Základem knihovny této jest knihovna odboru Národní Jednoty, která zároveň opatřila pro knihovnu novou skříň za 250 K. V roce 1924 ministerstvo vyučování a národní osvěty udělilo knihovně za 900 K knih od nejlepších spisovatelů. Obec přispívá na knihovnu ročně obnosem 500 K, vzrůstá tedy velmi utěšeně, jenom čtenářů by mohla míti více.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 57-58, úvod - před rokem 1925/

 

 

 

Dne 20. března 1923 podepsána byla smlouva mezi obecním zastupitelstvem a odborem Národní jednoty v Cokytli, v níž knihovna odboru dává se za základ na dobu 10 let pro knihovnu obecní. Obec pak zavazuje se přispívati na knihovnu 500 K ročně, což se děje. Knihy zaopatřené nákladem obce budouž v určitých časových terminech a skupinách dávány k dispozici též odboru Národní jednoty v Janoušově a Loukové Hoře. Opatřením tímto má se při rozlehlosti zdejší obce umožniti snadný přístup ku knihám všem občanům zdejším.

V roce 1924 Ministerstvo školství a národní osvěty darovalo obecní knihovně 46 knih v ceně 900 K. Obecní knihovnu řídí knihovní rada, která se skládá ze 4 členů. Obec jmenuje dva, z nich jednoho po návrhu odboru Národní Jednoty v Cokytli, třetím je jednatel místní osvětové komise v Cokytli, čtvrtého volí tito tři z řad členů odboru Národní Jednoty v Cokytli. Členy knihovní rada jsou: Jos. Ondrášek, Karel Ptáček, Rudolf Ficner a Jos. Šmejdíř. Obecním knihovníkem byl Jaroslav Janíšek, po jeho odchodu funkci knihovníka zastupuje Jos. Šmejdíř, řídící učitel. Knihovna čítala na konci roku 1924 celkem 279 knih odboru Národní Jednoty a 85 čísel knih obecních s různými brožurami.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 61-62, úvod - před rokem 1925/

 

 

 

Znovu otevření obecní knihovny

V důsledku toho, že naši občané, kteří za doby okupace schovali knihy z obecní veřejné knihovny, jsou opětovně žádáni, ve schůzích i bubnem, aby knihy vrátili a mohla býti knihovna zase otevřena. „Ochráňci“ knihovny, však nechtějí o vrácení knih slyšeti a pravděpodobně si knihy, za jejich záchranu ponechají ve vlastnictví!!

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 236-237, 1945/

 

 

 

Knihovník Michal Jursa vzdal se vedení knihovny dne 25. 3. 1952. Pro osadu Janoušov byl zvolen knihovníkem Alois Skála čp. 1. Funkci knihovnice pro zdejší obec vykonávala administrativní pracovnice MNV Ludmila Kristková.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 300, 1952/

 

13. dubna 1919	Antonín Chmela	řídící učitel
1926	František Reichel	vrchní berní správce v Zábřeze
1926	Robert Srkal	stavební rada v Šumperku
1926	František Skopec	ředitel odbor. hospodář. školy v Šilperku

 

1925 - 1938

 

1925

povodeň

Rok 1925 je velmi deštivý. Na počátku července strhl se prudký lijavec – pravý průtrž mračen, směrem od Herbortic k Heřmanicím. Hraniční potok se náhle rozvodnil.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 64/

 

 

žně

29. července začaly žně. Letos se opozdily pro studený deštivý rok. Vyrostlo neobyčejné množství travin a jetele, takže hospodáři vyplnily senem všechny prostory svých hospodářských stavení a na obilí nezbylo místa. [...]Sláma se rovná na poli do stohů, kterých zde ještě nikdo nepamatuje. Hospodáři si to pochvalují, že to je u nás jak na Hané.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 65/

 

 

sklizeň bramborů

Pro mokro mnoho bramborů (přes 30%) jest černých a strupatých.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 68/

 

 

sklizeň řepy

14.10.25 padá s deštěm též sníh [...]. 20.10.25 do dnešního dne denně chumelí. V noci mrzne. Na poli jsou místy ještě brambory a řepa.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 70/

 

 

 

1926

sníh

10.V. V noci napadlo plno sněhu – ač jsou stromy v plném květu, jarní obilí se zelená. [...]Sníh roztál, aniž by uškodil.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 88/

 

 

úroda

7. července první krásný teplý den. Od jara pršelo téměř každý den. [...]Úroda vlivem studeného, mokrého roku mimo travin bude slabá.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 95/

 

 

první sníh

19. října padal první sníh – na zdejší drsné podnebí velmi pozdě.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 106/

 

 

 

1927

práce v poli

Celý měsíc duben byl chladný, teplota většinou stále byla na 0 ⁰. Jarní práce se opozdily.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 114/

 

 

sníh v květnu

11. května. Po pěkném počasí [...]udeřil mráz, který trval až do soboty. Padal sníh, který neroztál. Pomrzly květy stromů, listí kaštanů, buků a modřínů, řepová přísada v zahrádkách i částečně obilí bude postiženo. Jeseníky zapadly hlubokým sněhem. Teplota klesá pod nulu.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 115/

 

 

 

1928

nedostatek vody

Následkem sucha pociťuje se nedostatek vody zejména „u Kostela“ a v Janoušově na „Vystrkově“.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 127/

 

 

 

1929

zima

Rok 1929 vyznačil se krutou zimou, která dostoupila až 40 stupňů mrazu a trvala téměř 3 měs. Při této zimě zahynulo mnoho zvěře a co nejhoršího pomrzlo mnoho ovocných stromů, hlavně švestkových. V létě pak následovala velká vedra.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 130/

 

 

 

1930

počasí

Zima tento rok byla mírná, jaro mokré.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 131/

 

 

povodeň

O státním svátku 28. Října byla veliká povětrnostní porucha, která započala dne 26. října. Padal sníh. Vichřicí způsobeno mnoho škody v lesích. Deštivé počasí v těchto dnech dostoupilo vrcholu, takže nastaly v krajích níže položených katastrofální povodně.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 133/

 

 

 

1931

počasí

Jaro jest mokré a studené, takže práce v polích se velice zpozdily.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 134/

 

 

doba žní a počasí

Žně započaly již koncem července, za krásného horkého počasí, avšak začátkem srpna dostavily se trvalé deště, takže sklizeň jarního obilí nebyla ani do konce tohoto měsíce skončena. Taktéž v měsíci září potrvalo deštivé počasí, které nabývalo katastrofálních rozměrů příchodem též sněhových vánic ke konci měsíce. Z nedalekých Jeseníků hlášeno až 1 ¹/₂m. sněhu. Stěhovavé ptactvo vzdor špatnému a chladnému počasí setrvalo zde velice dlouho, takže vlašťovky bylo viděti ještě kol 20. září. Úroda brambor byla prostřední.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 136/

 

 

 

1932

zima

Doba zimní vyznačovala se dlouhými holomrazy. Sněhu málo za to však stále velké náledí.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 140/

 

 

sníh, jinovatka a lesní kalamita

První sníh padal 20. prosince, za to však bylo takové množství jinovatky, že zničila téměř všechny mladé lesíky zvláště výše položené, polámáním vršků a větví. Též mnoho ovocných stromů bylo poškozeno. Drvoštěpové v lesích nemohli pro nebezpečí padajících stromů pod tíhou jinovatky pracovati.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 144/

 

 

 

1933

zima

Zima byla krátká a tuhá, sněhu málo. Koncem měs. března se zde již seje.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 145/

 

 

 

1934

počasí

Zima byla mírná, jaro dostavilo se již v březnu a nebylo ani v dubnu žádných mrazů. Bylo teplo, ale také sucho.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 148/

 

 

podzim, přírodní úkazy

Podzimní počasí jest mírné a téměř suché. V měs. prosinci kvetou petrklíče a rozvíjejí se šípkové květy. Stromy skoro raší, neb 15. prosince byla teplota 12 ⁰C. První sníh dostavil se až 20. prosince, který ještě po vánocích se rozpustil.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 150/

 

 

 

1935

zima

Zima byla celkem mírná, sněhu napadlo dosti a potrval až do konce března.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 151/

 

 

jaro

Jarní počasí bylo suché a velmi studené, tak 1. května ráno byl mráz přes 12 ⁰C. Stromy ještě nekvetly, ale u třešní pomrzl květ v poupatech.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 153/

 

 

podzim

Podzim byl teplý a celkem suchý, první sníh dostavil se až v druhé polovici prosince, ale ležeti nezůstal.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 154/

 

 

 

1936

zima

Zima byla velice mírná, sanice po celou zimu ani nebylo. Jaro dostavilo se velice brzy, takže v druhé polovině měsíce března měli mnozí rolníci téměř zaseto. Měsíc duben byl studený a mokrý.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 155/

 

 

 

1937

zima

Zima byla dosti mírná, sněhu bylo mnoho. Jaro dostavilo se až začátkem dubna. Celý měsíc duben stále jen pršelo a bylo chladno. Na poli se nedalo ani pracovati. [...]V květnu bylo teplo a sucho, celý měsíc skoro nepršelo. V měsíci červnu dostavily se častější srážky.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 163/

 

 

vánoce

Na vánoce napadlo hodně sněhu a nastala tuhá zima, která potrvala až do půli ledna. Zaznamenáno přes 20⁰mrazu.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 168/

 

 

 

1938

leden

Rok začíná tuhou zimou. Kolem 20. ledna nastala obleva, sníh skoro roztál. Teplota stoupla na 4-8⁰.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 168/

 

 

přírodní úkaz

Dne 25. ledna večer mezi 20-22 hod bylo viděti polární záři. Při téměř jasné obloze, byla tato na severozápadě světle modrá, výše rudá až fialová. Bylo viděti světelné paprsky jako od reflektorů. Lidé v prvé chvíli se domnívali, že jest to vzdálený požár, avšak rozhlasem bylo hlášeno, že jest to polár. zář.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 168/

 

 

počasí

Zima mírná, jaro studené, léto mokré, jarní žita a ovsy při trvalých deštích porostly. Podzim suchý a teplý. Zima dostavila se až v druhé polovici prosince.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 178/

 

 

zima a počasí

Zima nastala až v druhé polovici měs. prosince s 15 ⁰mrazu, který na vánoce stoupl na 25 ⁰. V lednu teploměr klesl na 30 ⁰. Napadlo dosti sněhu. Jaro nastalo včas, takže se brzy zaselo. Jarní pozdní mrazy poškodily jetele, takže úroda sena byla malá. Úroda obilí byla velice dobrá.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 179/

 

Cokytelský humor

 

Stará P. hněvá se se starou pannou K. Potkají-li se, hledí K. vždy na jinou stranu. Stalo se jednou, že se potkaly u kostela. K. rychle otočila hlavu a upřeně hleděla na obraz křížové cesty. P. obořila se na K.: „Co tam tak hledíš? To si chceš namluvit toho kata?“

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 82, rok 1926/

 

 

 

 

Staré pověsti cokytelské

 

Mnohou bájí opředena jest Purkertova studýnka pod hřbitovem u níž kdysi stávala českobratrská fara. Ve studánce zakopán jest zlatý kalich, který tam zakopali čeští bratři se svým knězem, když tento byl z fary vyhnán. Jedenkráte děvečka ze statku patřícího nyní Purkertovi šla na Štědrý večer do studýnky pro vodu. Ani si nevšimla, že je právě půlnoc. Ráno shledali, že místo vody mají v nádobách víno. Po roce pacholek chtěje zkusiti také svoje štěstí, počkal do půl noci, šel pro vodu, ale jakmile se ohnul nad studynku, aby pitnou vodu nabral, obdržel ránu do obličeje, že hrůzou zmaten nemohl najíti cestu do stavení.

 

/Kronika obce Cotkytle 1925-1980, str. 96 - 97, rok 1926/