• masopust a tradice

Masopust (na Moravě fašank) je doba od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy. V minulosti byl masopust pro lidi oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval čtyřicetidenní půst.

Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním.
Masopustní tradice, spojená s průvody maskovaných lidí byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i Popeleční středa připadá každý rok na jiné datum.

• masopust 2012

• masopust 2011